Návštěva u kněžky Idy Resi Alit (Bali)

25.11.2017

Někdy se člověk celé roky snaží změnit něco, co se očividně zdá být nad jeho síly. A pak se nečekaně jen tak přihodí pozoruhodná věc, která mu život odlehčí. Po několika letech jsem se setkala s bývalou spolužačkou, která na ostrově trávila dovolenou. Mimo jiné mi doporučila i návštěvu kněžky Idy Resi Alit, která provádí očistné rituály. Mám k těmto záležitostem velký respekt, ale vzhledem k jejímu nadšení jsem se rozhodla tento rituál také podstoupit a plná očekávání jsem si rituál domluvila. Cesta tam byla trochu naslepo, neboť jsem znala jen přibližnou polohu, ale místní věděli dobře, o koho jde, a vždy mne nasměrovali. Celkem se nás tam sešlo asi deset, většinou cizinců, a rituál mohl začít. Ida se asi hodinu modlila a prováděla nezbytný obřad. Po obřadu k ní přistupovali lidé a ona odříkávala mantry a lila na ně vodu, čímž prováděla očistu. V podstatě říkala něco jako: "Cokoliv cítíte, nechte to odejít (možná by se hodilo víc - nechte to plavat). Chcete-li plakat, plačte, chcete-li křičet, křičte, dělejte cokoli." A my to chtě nechtě udělali. Byl to velmi silný emocionální zážitek. Po skončení rituálu jsem cítila po celém těle lehké vibrace, neboť došlo k velkému uvolnění energie. Obřad byl zakončen společnou meditací a povídáním s Idou. 

Vyprávěla, že do svých dvaceti let žila úplně běžným životem, chodila do školy, ven s přáteli, cestovala. Poté dlouho neúspěšně hledala práci, což ji uvrhlo do stavu jakési deprese. Hledala radu u rodiny a kněží, kteří ji doporučili, aby začala meditovat. Je nutné poznamenat, že místní vyznávají hinduismus, který je silně prostoupen celým jejich životem. Celý ostrov je posetý chrámy a na slavnostní obřady narazíte téměř na každém kroku. Po několika meditacích cítila, že se něco změnilo. Cítila v sobě silný tlak a začala odříkávat mantry (modlitby), kterým, jak sama říká, vůbec nerozuměla. Jakoby se prostřednictvím meditace napojila na nějaký kanál. Zpočátku byla vyděšená, pokusila se dokonce s meditacemi přestat, ale tlak zesílil a necítila se dobře. Během jedné z těchto meditací si zapamatovala slovo "menisa", přičemž nevěděla, co to znamená a šla za knězem s tím, že chce vykonat "menisu". Velmi se divil, neboť to slovo znamená něco jako "obřad jmenování nejvyšším hindu knězem". Což bylo samozřejmě překvapivé, neboť do té doby se nejvyššími kněžími stávali pouze muži starší 45 let. A Idě bylo v té době něco přes 20 let. Doporučili jí postoupit zvláštní obřad, při kterém upadla do jakéhosi stavu "bezvědomí" a probrala se až po několika hodinách. Říká, že si z té doby nic nepamatuje. Nicméně tato událost přiměla nejvyšší hindu radu, aby se její žádostí zaobírala. Našla si učitele a po několika letech studia se opravdu stala nejvyšší a jedinou hindu kněžkou na ostrově. Každý den provádí obřad a očistný rituál. Říká, že je při plném vědomí a mantry, které odříkává, jsou intuitivní. Používá vodu se směsí bylin a jasmínu, která voní opravdu božsky. Po skončení rituálu začalo pršet a pršelo celé odpoledne, a pršelo i večer, takže jsem po 2 hodinách čekání holt musela vyrazit v dešti. Takže jsem, kromě očisty vnitřní, absolvovala také důkladnou očistu vnější. Dívám-li se na to s odstupem několika týdnů, mám pocit, že má "emoční nádoba" byla téměř vyčištěna. Cítím velkou úlevu a lehkost a budu se snažit, abych si tenhle stav uchovala. I když je pravda, že na zpracování některých smutků je třeba čas, to ani rituály neurychlí. Pokud by měl můj pobyt na tomto ostrově znamenat pouze tohle setkání, tak to stálo za to.

Na závěr bych vám ráda zprostředkovala její pohled na svět (převzato z její FB stránky, je to moderní žena :-). Mimochodem je tam i spousta snímků, tak mrkněte): "Život je jako loď na moři. Vaše tělo představuje loď, vaše duše pak v této lodi sedí a samotná plavba představuje vaši duchovní pouť. Moře je jako život, někdy je klidné, někdy bouřlivé. Je třeba proplout tím dobrým i tím špatným. Bůh představuje slunce, které na nás shora svítí. Loď má dvě vesla, která musí být v rovnováze, aby mohla plout. Jedno představuje vaši mysl, to druhé vaše srdce a emoce. Pak už stačí jen chytit vítr." Já bych ještě dodala staré dobré Senekovo: "Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý". 

Tak šťastnou plavbu :-)