Balijské „dušičky“ - Galungan a Kuningan

Dvakrát ročně se celý ostrov zahalí do slavnostního roucha. V ulicích se pohupují tzv. penjory, bambusové tyče ověšené dekorativně zpracovanými ozdobami z listů kokosových palem. Jsou symbolem oddanosti bohu a také symbolem prosperity. Obvykle bývají připravovány den před svátkem Galungan a hrají rovněž roli při obřadech, neboť se do něj vkládají obětiny (kokos, ovoce, sušenky, květiny). Chrámy jsou rovněž slavnostně vyzdobeny a naplněny nepřeberným množstvím obětin. Slaví se totiž jedny z nejvýznamnější balijských svátků Galungan (letos 10. února) a Kuningan. 

Galungan je zahajovacím svátkem 10denního období, během kterého duchové zesnulých předků, kteří již prošlí kremací, sestupují na zem a přebývají v chrámech. V tento den se do chrámů přicházejí modlit celé rodiny a přinášejí pro své předky a boha mnoho obětin a darů včetně ovoce, masa, rýže a sladkostí. Jsou to takové rodinné svátky, během tohoto období tráví rodina hodně času spolu, chodí do chrámů na obřady nebo sledovat tance, které bývají v tyto dny často na programu. Anebo jezdí na výlety či navštěvují příbuzné. No a podle toho taky vypadá dopravní situace! Zajímavým momentem je péče o zesnulé příbuzné, kteří ještě kremací neprošli. Rodiny je navštěvují na hřbitovech a nosí jim jídlo a slavnostní oděvy, které rozprostřou na hrobě, aby zesnulý nestrádal. 

Svátkem, který toto období zakončuje je Kuningan. Duchové zesnulých se vrací zpět a lidé se s nimi loučí opět modlitbami a přinášením obětin do rodinných chrámů. Pozoruhodnou tradicí je rovněž tzv. Ngelawang, což znamená něco jako od dveří ke dveřím (taková trochu koleda). Skupinka dětí hrající na tradiční nástroje doprovázející tzv. Barong bangkung (černý), který tančí. Procházejí ulicemi nebo navštěvují jednotlivé domy a dostávají od lidí dary (i finanční). Symbolickým důvodem této tradice je vyhánění démonů a zlých duchů. Něco na tom bude, protože se nám děly fakt divné věci, od nespavosti, noční můry až po nehody. Ale přežili jsme ;-)